Výrobní vadyProduction flaws

Dvojitá perforaceDouble perforation

Samostatnou kapitolou jsou kusy, u nichž perforační nástroj prošel toutéž mezerou dvakrát. Podle toho, jak daleko od sebe oba údery dopadly, vypadá výsledek úplně jinak: při malém posunu se otvory překrývají a zoubky zůstanou roztřepené, při větším vzniknou dvě zřetelně oddělené řady a mezi nimi pruh papíru. Obě podoby jsou ve sbírce doloženy.A chapter of its own are copies where the perforating tool passed through one and the same gap twice. Depending on how far apart the two strikes fell, the result looks entirely different: with a small offset the holes overlap and the teeth are left ragged, with a larger one two clearly separated rows appear with a band of paper between them. Both forms are recorded in the collection.

Vzorek 1 — dva těsně posunuté úderySpecimen 1 — two closely offset strikes

Na tomto kuse se druhý úder trefil na obě svislé strany a od prvního ho dělí jen zlomek rozteče. Řady se proto nekryjí jen o kousek: otvory se místy překrývají a mezi nimi zůstávají úzké, roztřepené zoubky. Podél strany se střídají normálně široké zoubky s nápadně tenkými a hloubka zářezů kolísá; ve zvětšeném detailu je vidět, jak dvojici těsně sousedících otvorů odděluje jen tenký proužek papíru.On this copy the second strike caught both vertical sides, and only a fraction of the gauge separates it from the first. The rows are therefore out of register by a little: the holes partly overlap and the teeth left between them are narrow and ragged. Along the side, teeth of normal width alternate with conspicuously thin ones and the depth of the cuts varies; in the enlarged detail one can see pairs of closely adjacent holes separated by nothing but a thin strip of paper.

Vzorek 2 — dvě oddělené řady na dolní straněSpecimen 2 — two separate rows along the bottom

Kus je určen jako známkové pole 100 třetí tiskové desky — pravý dolní roh archu, tedy poslední řada. Dolní stranu tu proděrovaly dvě samostatné řady otvorů nad sebou, posunuté vůči sobě o méně než jednu rozteč, takže se nepromíchaly a leží vedle sebe jako dvě rovnoběžky. Známka se oddělila po dolní z nich — ta má běžný zoubkovaný profil — kdežto horní řada zůstala celá: leží nedotčená v okraji jako souvislý sled kulatých dírek, protože se po ní netrhalo. Právě to je na kuse nejcennější. Neporušená řada otvorů uvnitř okraje nemůže vzniknout ničím jiným než druhým průchodem nástroje, takže vadu dokládá sama o sobě — na rozdíl od roztřepených zoubků, které jdou zaměnit za nešetrné roztržení.The copy is identified as field 100 of the third printing plate — the bottom right corner of the sheet, that is, the last row. Here the bottom side was punched by two separate rows of holes one above the other, offset by less than one hole spacing, so that they did not interleave but lie side by side as two parallels. The stamp was separated along the lower of them — that one has the ordinary toothed profile — while the upper row stayed whole: it lies untouched in the margin as a continuous line of round holes, because nothing was torn along it. That is what makes the copy valuable. An unbroken row of holes inside the margin can arise from nothing but a second pass of the tool, so the flaw evidences itself — unlike ragged teeth, which can be mistaken for careless separation.

Jak vada vzniklaHow the flaw arose

Podstata je u obou vzorků táž: jedna a tatáž mezera dostala dva údery. Stát se to může oběma nástroji, jimiž se emise děrovala, ale každý k tomu má jinou cestu — a oba vzorky na této stránce ukazují právě ty dvě různé cesty.The essence is the same on both specimens: one and the same gutter received two strikes. This can happen with either of the tools used on the issue, but each gets there by a different route — and the two specimens on this page show precisely those two routes.

• Řádkový perforátor prorazí vždy jednu přímou řadu otvorů přes celý arch; arch se pak posune o rozměr známky a nástroj udeří znovu. Celý arch tak vzniká z desítek samostatných úderů a přesnost stojí na obsluze. Když se arch smekl, byl přiložen podruhé nebo obsluha ztratila přehled, kterou mezeru už proděravěla, dostane táž mezera úder navíc — a protože se svislé a vodorovné řady dělaly v samostatných průchodech, může jít o kteroukoli z nich. Tomu odpovídá vzorek 1: zdvojené jsou obě svislé strany a posun je tak malý, že se otvory překrývají.A line perforator punches one straight row of holes across the whole sheet; the sheet is then advanced by the size of one stamp and the tool strikes again. A whole sheet is thus built from dozens of separate strikes and the accuracy rests on the operator. If the sheet slipped, was laid in a second time, or the operator lost track of which gutter had already been punched, that gutter receives an extra strike — and since the vertical and horizontal rows were done in separate passes, it can be any of them. This fits specimen 1: both vertical sides are doubled and the offset is so small that the holes overlap.
• Hřebenový perforátor proděraví jedním zdvihem tři strany celé řady známek a arch se pak posune o jednu řadu. Selže-li ten posun — arch se posune málo nebo se smekne — dopadne vodorovná část hřebenu do mezery, kterou předchozí zdvih už proděravěl. Vznikne tak zdvojená vodorovná řada, zatímco svislé strany zůstanou v pořádku, protože ty dělají svislé zuby hřebenu. Přesně to ukazuje vzorek 2: dvě řady nad sebou na dolní straně a nedotčené strany svislé. U něj navíc sedí i poloha v archu. Vzorek je z poslední řady, a spodní okraj poslední řady uzavírá hřeben samostatným závěrečným zdvihem — je to jediná mezera, kterou zdvih pouze dovírá, místo aby jí zároveň otevíral řadu následující. Opakování právě tohoto zdvihu se proto projeví přesně tam, kde je vidět.A comb perforator punches three sides of a whole row of stamps in one stroke, after which the sheet advances by one row. If that advance fails — the sheet moves too little, or slips — the horizontal part of the comb lands in a gutter the previous stroke has already punched. A doubled horizontal row results, while the vertical sides stay sound, because those are made by the vertical prongs of the comb. That is exactly what specimen 2 shows: two rows one above the other along the bottom, and the vertical sides untouched. Its place in the sheet fits as well. The specimen comes from the last row, and the bottom edge of the last row is closed by a separate final stroke of the comb — the one gutter a stroke merely closes instead of opening the next row at the same time. A repeat of that particular stroke therefore shows exactly where it is seen.

Směr zdvojení proto sám o sobě napovídá, jakým nástrojem se pracovalo. Zdvojená svislá strana ukazuje na řádkové zoubkování; zdvojená vodorovná řada při nedotčených svislých stranách odpovídá selhání posuvu u hřebene. U vzorku 2 to potvrzuje i rozteč: je hrubší než u vzorku 1 a odpovídá hřebenovému zoubkování B. Určení kusu na ZP 100/III to uzavírá — hřeben tam udeřil dvakrát s velmi malým posunem.The direction of the doubling therefore hints in itself at which tool was at work. A doubled vertical side points to line perforation; a doubled horizontal row with the vertical sides untouched matches a failure of the advance under a comb. On specimen 2 the gauge confirms it: it is coarser than on specimen 1 and matches comb perforation B. Identifying the copy as field 100 of plate III settles it — the comb struck twice there, with a very small offset.

Dvojitá perforace není samostatné katalogové zoubkování. Skupiny A–H popisují druh nástroje a rozteč, tedy čím byl arch proděrován — opakovaný průchod týmž nástrojem rozteč nemění a známka se určuje podle té řady, která odpovídá řádnému průchodu. Vede se jako perforační odchylka: sběratelsky vyhledávaná, ale mimo katalogové členění. Od výjimečných zoubkování I a L se rozliší snadno — tam má každá strana jednu řadu otvorů, jen s jinou roztečí než strana protilehlá, kdežto u dvojité perforace má táž strana řady dvě.A double perforation is not a catalogue perforation of its own. Groups A–H describe the kind of tool and the gauge, that is, what the sheet was punched with — a repeated pass of the same tool does not change the gauge, and the stamp is identified from the row that corresponds to the proper pass. It is recorded as a perforation deviation: sought after by collectors, but outside the catalogue arrangement. It is easy to tell apart from the exceptional perforations I and L — there each side carries a single row of holes, merely at a different gauge from the opposite side, whereas in a double perforation one and the same side carries two rows.

Vynechaná perforaceMissing perforation

Opakem dvojitého úderu je průchod, který se vůbec neuskutečnil. Mezi dvěma řadami známek pak zůstane souvislý pás papíru a arch nelze v tom místě roztrhnout. Známky se musely oddělit nůžkami nebo roztržením, takže hotový kus má jednu či více stran hladkých, bez zoubků — a zbývající strany zoubkované normálně.The opposite of a double strike is a pass that never happened at all. An unbroken band of paper is then left between two rows of stamps and the sheet cannot be torn there. The stamps had to be separated with scissors or by tearing, so the finished copy has one or more sides that are smooth, without teeth — and the remaining sides perforated as usual.

Vzorek 1 — chybějící vodorovné zoubkováníSpecimen 1 — horizontal perforation missing

Chybí obě vodorovná zoubkování: horní i dolní strana je oddělena střihem, svislé strany mají zoubkování normální. Že řez vedl mezi dvěma známkami, prozrazuje dolní okraj — je na něm ještě vidět kousek rámečku sousední známky. Vynechaly se tedy dvě po sobě jdoucí vodorovné řady, což u řádkového perforátoru znamená, že arch prošel bez úderu hned dvakrát za sebou.Both horizontal perforations are missing: the top and the bottom side were separated with scissors, while the vertical sides are perforated normally. That the cut ran between two stamps is betrayed by the bottom edge — a piece of the neighbouring stamp's frame is still visible on it. Two consecutive horizontal rows were therefore skipped, which with a line perforator means the sheet passed through without a strike twice in a row.

Vzorek 2 — chybějící svislé zoubkováníSpecimen 2 — vertical perforation missing

Zde chybí jediná svislá řada — levá strana. Horní, dolní i pravá strana zoubkování mají. Široký hladký okraj vlevo nese slabé stopy červené barvy ze sousední známky, takže i tady vedl řez volným polem mezi dvěma známkami. Kus je tím pádem doložitelný sám o sobě: kdyby byl okraj jen ostřižený, chyběl by na něm papír, ne přebýval.Here a single vertical row is missing — the left side. The top, bottom and right sides are perforated. The wide smooth margin on the left carries faint traces of red ink from the neighbouring stamp, so here too the cut ran through the open gutter between two stamps. That makes the copy self-evidencing: had the margin merely been trimmed, paper would be missing from it, not left over.

Vzorek 3 — chybějící horní zoubkováníSpecimen 3 — top perforation missing

Třetí kus je nejnázornější z celé trojice. Chybí horní vodorovná řada; levá, pravá i dolní strana zoubkování mají. V širokém horním okraji zůstal rámeček a zbytek písma sousední známky — řez tedy nevedl středem mezery, ale zasáhl do kresby známky nad ní. Takový okraj je zároveň nejlepším důkazem pravosti: papír navíc s cizím tiskem nelze získat ostříháním zoubků, jen tak, že perforace v tom místě opravdu chyběla.The third copy is the most telling of the three. The top horizontal row is missing; the left, right and bottom sides are perforated. The wide top margin retains the frame and part of the lettering of the neighbouring stamp — the cut therefore did not run down the middle of the gutter but reached into the design of the stamp above. Such a margin is at the same time the best proof of genuineness: extra paper carrying someone else's print cannot be obtained by trimming teeth away, only by the perforation genuinely having been absent there.

Pozor na záměnu. Emise vyšla i jako nezoubkovaná, a tam jsou hladké všechny čtyři strany — u vynechané perforace musí zůstat alespoň jedna strana zoubkovaná. Vadu lze také předstírat ostříháním zoubků, proto se u každého kusu posuzuje šířka okraje: střižený okraj je proti normálu užší a bývají na něm patrné zbytky otvorů. U dražších kombinací (chybí perforace na více stranách) je namístě atest.Beware of confusion. The issue also appeared imperforate, and there all four sides are smooth — with a missing perforation at least one side must remain perforated. The flaw can also be faked by trimming the teeth away, so the width of the margin is judged on every copy: a trimmed edge is narrower than normal and traces of the holes tend to remain. For the more valuable combinations (perforation missing on several sides) a certificate is in order.

Částečně zdvojený tiskPartly doubled print

Na těchto známkách se kresba dělí na dvě části rovnou vodorovnou hranicí. Nad ní je otisk čistý a ostrý, pod ní těžší, rozmazaný a místy zdvojený — obrysy se opakují posunuté o zlomek milimetru. Hranice je pravítkově rovná, s kresbou nemá nic společného a pokračuje i do bočních okrajů známky. Na všech čtyřech doložených kusech leží přibližně ve stejné výšce.On these stamps the design is divided into two parts by a straight horizontal boundary. Above it the impression is clean and sharp, below it heavier, smeared and in places doubled — the outlines repeat, displaced by a fraction of a millimetre. The boundary is ruler-straight, has nothing to do with the design and continues into the side margins of the stamp. On all four recorded copies it lies at roughly the same height.

Jak vada vzniklaHow the flaw arose

Příčina leží pod archem, ne v tiskové desce. Při tisku se pod arch dostal cizí předmět — nejspíš další list papíru: podložka, makulatura nebo přeložený roh archu. Jeho rovná hrana nadzvedla část tiskové plochy a od té chvíle se arch tiskl ve dvou různých výškách.The cause lies under the sheet, not in the printing plate. During printing a foreign object found its way beneath the sheet — most likely another piece of paper: an underlay, a spoiled sheet, or a folded corner of the sheet itself. Its straight edge lifted part of the printing surface, and from that moment the sheet was printed at two different heights.

• Nadzvednutá část dosedla na formu dřív a s větším tlakem, než na jakou byl stroj seřízen.The raised part met the forme sooner and under greater pressure than the press was set for.
• Pod přetlakem se papír na formě nepatrně posunul a otisk se rozmazal až zdvojil — proto se obrysy opakují jen o zlomek milimetru vedle sebe.Under that excess pressure the paper shifted slightly on the forme and the impression smeared or doubled — which is why the outlines repeat only a fraction of a millimetre apart.
• Zbytek archu ležel v normální výšce a otiskl se čistě.The rest of the sheet lay at the normal height and printed cleanly.
• Přechod mezi obojím je proto rovný jako hrana listu, který nadzvednutí způsobil. Sleduje cizí předmět, ne kresbu — a právě proto prochází bez ohledu na to, co je pod ním vytištěno.The transition between the two is therefore as straight as the edge of the sheet that caused the lift. It follows the foreign object, not the design — which is exactly why it runs on regardless of what is printed beneath it.
• Že jde o jednorázovou situaci u lisu, podporuje i shodná výška hranice na všech čtyřech kusech: odpovídá známkám z jedné řady archu, kterou hrana podloženého listu protínala.That this was a one-off situation at the press is supported by the boundary lying at the same height on all four copies: it fits stamps from one row of the sheet, the row the edge of the underlying paper crossed.

Proč to není prasklá deskaWhy this is not a cracked plate

Kusy tohoto typu se objevují v nabídkách jako „prasklá tisková deska“. Je to omyl a rozlišit obojí je snadné:Copies of this kind turn up in offers as a “cracked printing plate”. That is a mistake, and the two are easy to tell apart:

• Prasklina přidává barvu. V trhlině desky se drží barva, takže se otiskne jako čára navíc. Tady žádná linka nepřibyla — kresba je na obou stranách hranice táž, liší se jen kvalita otisku.A crack adds ink. Ink collects in the fissure, so it prints as an extra line. Here nothing has been added — the design is the same on both sides of the boundary, only the quality of the impression differs.
• Prasklina je konstantní. Patří jednomu známkovému poli, opakuje se na každém dalším archu a v čase se zvětšuje, takže se dá rozfázovat. Rozmazaná plocha se nikde neopakuje — vznikla jedním konkrétním průchodem lisu.A crack is constant. It belongs to one stamp field, recurs on every further sheet and grows over time, so it can be divided into stages. A smeared area recurs nowhere — it arose in one particular pass of the press.
• Prasklina se drží desky, tahle hranice papíru. Předěl prochází napříč kresbou i okrajem známky a nedbá na to, co je pod ním; prasklina naopak vždy leží v konkrétním místě kresby.A crack belongs to the plate, this boundary to the paper. The division crosses design and margin alike and takes no notice of what lies beneath it; a crack, by contrast, always sits at a particular place in the design.

Jak vypadá skutečné poškození desky — s barevnou linkou, vázané na známkové pole a rozfázované v čase — ukazuje oddíl Poškození tiskové deskyDamage to the printing plate, kde je i prasklina na 11/II.What real damage to a plate looks like — a coloured line, tied to a stamp field and staged over time — is shown in the Poškození tiskové deskyDamage to the printing plate part, which includes the crack at 11/II.

Ukázky ze sbírkySpecimens from the collection

Zvrásnění papíruCreased paper

Známky emise se tiskly na navlhčený papír. Vlhký list je měkký a snadno se zvlní, a když se do stroje nedostal dokonale napnutý, shrnul se pod tlakem a v místě přeložení zůstala vráska. Tisk pak proběhl přes zmačkaný povrch: v samotném ohybu se barva nedotiskla a papír po rozložení kresbu „roztáhne“. Na hotové známce je proto vidět světlý pruh bez tisku a obě jeho strany na sebe nenavazují — kresba je v tom místě přerušená a posunutá.The Hradčany stamps were printed on dampened paper. A damp sheet is soft and ripples easily, and if it did not enter the press perfectly taut it gathered under pressure and a crease was left where it folded. Printing then took place over a wrinkled surface: no ink reached the fold itself, and once the sheet was flattened out the design was pulled apart. The finished stamp therefore shows a light unprinted line whose two sides do not meet — the design is interrupted and displaced there.

Proč zvrásnění vznikáWhy creasing happens

• Papír se před tiskem navlhčoval, aby lépe přijímal barvu. Vlhký arch ztrácí tuhost, vlní se a shrnuje se snáz než suchý.The paper was dampened before printing so that it would take the ink better. A damp sheet loses its stiffness, ripples and gathers far more readily than a dry one.
• Archy se do stroje zakládaly ručně. Stačilo, aby list nedosedl rovně nebo aby se okraj podvinul, a vráska byla na světě dřív, než forma dosedla.Sheets were laid into the press by hand. It was enough for one not to lie flat, or for an edge to tuck under, and the crease was there before the forme came down.
• Emise vznikala v roce 1919 ve spěchu a na provizorním vybavení — z téhož důvodu, z jakého jsou u této emise běžné i ostatní výrobní vady.The issue was produced in 1919 in haste and on makeshift equipment — the same reason why the other production flaws are common on the Hradčany stamps too.
• Po tisku arch uschl a smrštil se. Vráska se tím zafixovala a zůstala v papíru i po rozdělení archu na jednotlivé známky.After printing the sheet dried and shrank. The crease was fixed by that and stayed in the paper even after the sheet was divided into single stamps.

Stupně zvrásněníDegrees of creasing

• Zvlnění — papír je jen zvlněný, kresba zůstává souvislá a pouze se mírně vlní. Nejméně nápadný stav.Rippling — the paper is merely undulating, the design stays continuous and only waves slightly. The least conspicuous state.
• Vráska — v kresbě je tenký světlý pruh bez tisku; obě strany kresby jsou vůči sobě posunuté jen nepatrně.Crease — a thin light unprinted line crosses the design; the two sides of the design are displaced only slightly.
• Záhyb — papír byl přeložený přes sebe. Nepotištěný pruh je široký, kresba na sebe zjevně nenavazuje a známka působí deformovaně. Nejnázornější a sběratelsky nejžádanější stupeň.Fold — the paper was laid over on itself. The unprinted band is wide, the design plainly fails to meet and the stamp looks distorted. The most telling degree and the one collectors seek.

Jak odlišit výrobní vadu od pozdějšího poškození. Rozhoduje, zda kresba přes vrásku pokračuje. Vznikla-li vráska před tiskem, chybí v ní barva a kresba na sebe po obou stranách nenavazuje — to je výrobní vada. Zmačkal-li se papír až po tisku, kresba přes ohyb plynule pokračuje a jen papír je přeložený; pak jde o poškození, které hodnotu naopak snižuje. U vícenásobků je důkaz nejsilnější: vráska, která přechází z jedné známky na druhou přes mezeru, musela být v archu už při tisku.Telling a production flaw from later damage. What decides is whether the design continues across the crease. If the crease arose before printing, ink is missing in it and the design does not meet on either side — that is a production flaw. If the paper was crumpled after printing, the design runs smoothly across the fold and only the paper is bent; that is damage, and it lowers the value instead. On multiples the evidence is strongest: a crease that passes from one stamp to the next across the gutter must have been in the sheet at the time of printing.

Ukázky ze sbírkySpecimens from the collection

Pětadvacet známek na dvaceti třech kusech — dvacet jedna jednotlivých, jeden nezoubkovaný vodorovný pár (kus 1) a jeden svislý pár (kus 23). Kliknutím se ukázka zvětší.Twenty-five stamps on twenty-three items — twenty-one singles, one imperforate horizontal pair (item 1) and one vertical pair (item 23). Click a specimen to enlarge it.

Dřívko a smítko — cizí objekt v papíruSplinters and specks — a foreign object in the paper

Do papíru se už při jeho výrobě dostal cizí objekt — úlomek dřeva, kousek kůry nebo neprovařené vlákno, které přežilo rozvlákňování. Sběratelé pro něj mají dvě jména podle tvaru: protáhlé třísce se říká dřívko, drobné kompaktní částici smítko. Objekt zůstal zalisovaný v tloušťce archu a známka ho nese dodnes.A foreign object found its way into the paper while it was being made — a fragment of wood, a piece of bark, or an unpulped fibre that survived the beating. Collectors have two names for it according to its shape: an elongated sliver is a dřívko (splinter), a small compact particle a smítko (speck). The object stayed pressed into the thickness of the sheet, and the stamp carries it to this day.

Poznávacím znamením je, že je vidět z obou stran. Nečistota, která na známku sedla později, leží na povrchu jedné strany. Dřívko je uzavřené v papíru, a hlásí se proto z líce i z rubu — na témže místě, jen zrcadlově obráceném.The mark of identification is that it is visible from both sides. Dirt that settled on the stamp later lies on the surface of one side. A splinter is enclosed within the paper, and so shows on the face and on the back alike — at the same place, merely mirrored.

Jak vada vzniklaHow the flaw arose

Objekt se do papíru dostal v papírně, dávno před tiskem — s tiskovou formou nemá nic společného a na téže známkové pozici se neopakuje. Emise se tiskla na papír, jaký byl v roce 1919 k mání; kvalita kolísala a kontrola suroviny nepatřila k tomu, na čem tehdy nejvíc záleželo. Objekty v papíru jsou proto u této emise poměrně časté.The object entered the paper at the paper mill, long before printing — it has nothing to do with the printing forme and does not recur at the same stamp position. The issue was printed on whatever paper could be had in 1919; quality varied, and checking the raw material was not among the things that mattered most at the time. Objects in the paper are therefore fairly frequent on this issue.

Protože tam objekt byl už při tisku, reaguje na něj i tisk. Povrch v tom místě není rovný a je jinak savý, takže se barva nepřenese, jak má: kolem částice bývá světlý dvorec bez tisku nebo je kresba přerušená. Na rubu je kolem ní někdy vidět prosvětlený lem — vlákna papíru se kolem objektu rozestoupila a papír je tam řidší.Because the object was already there when the sheet was printed, the printing reacts to it. The surface is not level there and takes ink differently, so the ink does not transfer as it should: a pale halo without print tends to surround the particle, or the design is interrupted. On the back a lightened ring is sometimes visible around it — the fibres parted about the object and the paper is thinner there.

Jak odlišit od pozdější nečistoty. Rozhoduje, jestli je objekt v papíru, nebo na něm. Zalisovaná částice je vidět z obou stran, nedá se seškrábnout a tisk kolem ní je porušený — barva se k ní nedostala. Nečistota nalepená později leží jen na jedné straně, kresba pod ní pokračuje nepřerušeně a při šikmém světle vystupuje nad povrch. Větší dřívko navíc papír oslabuje: v tom místě je arch tenčí a snáz se trhá, takže s takovým kusem je namístě zacházet opatrně.Telling it from later dirt. What decides is whether the object is in the paper or on it. An embedded particle is visible from both sides, cannot be scraped off, and the print around it is disturbed — the ink never reached it. Dirt stuck on afterwards lies on one side only, the design continues unbroken beneath it, and in raking light it stands above the surface. A larger splinter also weakens the paper: the sheet is thinner there and tears more easily, so such a copy deserves careful handling.

Ukázky ze sbírkySpecimens from the collection

U každého kusu je vlevo líc a vpravo rub téže známky. Kliknutím se ukázka zvětší.For each item the face is on the left and the back of the same stamp on the right. Click a specimen to enlarge it.